Life is easier with only one button ;-)

CASABLANCA

Jako každý rok, vítáš ho s radostí.
S napětím co přinese.
Nová naděje.
Nová práce.
Těšís se na něj. Jenže bacha je tam ta osmička.
Nejsi hvězdář, tak to nevíš.
Nejsi nikdy rozvedenej, tak to nevíš.
Nejsi životem ošlehanej víc než čtyřiatřicátník, tak to nevíš.
Jsi jen chlápek, který si nechal poprvé ve svém životě narůst plnovous.

Dobrý den je tady rok 2018, všechno se Vám změní!

A tak se věci daly do pohybu. Beránkům se zamazala vlna, Chocholoušům chocholky, co nemělo fungovat přestalo fungovat, postupně to všechno ořežeme, očistíme, pročistíme, vystěhujeme, rozvedeme, vyměníme, obměníme, propustíme, rozdáme, najdeme, uvěříme, následujeme, odpustíme, zapomeneme.

Nejdřív se tomu bráníš, chceš všechno to staré udržet, jenže je tady nějaká síla, které nerozumíš. Únor, Březen, Duben, Květen, Červen, bojuješ s tím, bráníš se, ale cítíš, že nezvítezíš. A tak přijde Červenec a přestaneš se bránit, sedneš na klouzačku zavřeš oči a jedeš. Srpen, Září a najednou bydlíš sám v novém bytě, srdcoví kamarádi zůstávají, někteří mají opravené srdce, jiní pořád to samé dobré, lapáš po dechu, pomoci se naštěstí dostává. Sám přemejšlíš co je vlastně ta tvá srdcová záležitost. Něco si začneš snít, plánovat, slibovat a ani nevíš co se stane v příštích třech měsících, protože pořád ještě nění konec té zakleté dvaosmnáctky. Loučíš se s minulostí, necháváš Ji jít, zaslouží si to. Miloval jsem Tě.

A tak září, říjen, listopad přidává na obrátkách.
Září tě chce rozptýlit, takže Ti dá spoustu zážitku, příležitostí a ty se otevírás, loučíš se s minulostí a víš, že chceš žít! Do života přichází radost a andělé.
Říjen je inspirující, kontaktní, snový a vyžaduje odhodlání, lásku a víru.
Listopad tě zkontroluje, jestli to opravdu myslíš vážně, nejdřív je revoluční, kdy odřízne zbytky minulosti a následně ti předhodí tu samou minulost a zeptá se, jsi přípraven na něco nového, opravdu to chceš?

Není to otázka, je to oznámení.

Takže už víš, že sám se musíš udělat šťastným, nikdo jiný to za tebe neudělá. Víš, ale jak? Zjistíš, že jsi se vzdal dobrodružství a nejedeš s kamarády na cesty jen abys mohl zjistit, že tu jistotu a zázemí za které jsi to vyměnil nechceš a opravdu chceš to dobrodužství. Trochu klikatá cesta. Potkáš totiž krásnou bytost, kterou můžeš nazývat pracovně "rozbuška" a ta ti poví pravdu. Zeptá se tě totiž úplně obyčejně: A baví tě to? A ty se zastydíš, protože víš, že máš černé svědomí a víš, že nebaví. Už se tě totiž ptalo více takových šťastně usměvavých lidí. A ty víš, že to dlužíš nejenom jim, ale i sobě. A tak jí tu radost v očích uvěříš, koukneš do sebe a čapneš to, nevíš co to přinese, kam to povede, ale následuješ intuici. Vezmeš pilku a začneš řezat co tě tíží.  Chceš následovat to silné uvnitř tebe, to v co věříš a pochybuješ zároveň. Takže víš, že ještě nezačneš stavět tu chatičku na venkově, nebudeš kupovat ten černej auťák, tu vysněnou motorku, přestaneš být ten kancelářský človíček, takže tě z toho kanclu nakonec vyhodí a najednou jsi ve stavu, kdy jsi bez té jistoty, které říkáme práce a domov, vše se rozplývá a zbývají ti dva týdny do vystěhování z bytu, ale máš hlavu plnou snů, cesty, nejistých plánů, mizejících vzpomínek a víš že musíš udělat změnu, startuješ něco uvnitř sebe a doufáš, že tě to nenechá umřít.
Dobrý den přítomnost, dobrý den srdcové záležitosti, sedejme na klouzačku, jedeme dál.
Pojď prosinče, těším se na tebe, cesta čeká.

Legenda: trápení, rozchod, stěhování, kamarádova operace, rodinné trable, přátelé, otevření, víra, synchronicita, setkání, láska, opakovaná výzva k cestování, opakovaná výzva ke změně práce, být fotograf, věřím v sebe, vesmír je nepochopitelný, láska.

Leave a comment